Datum a čas

Dnes je úterý, 25. 6. 2019, 3:24:00

Kalendář

Po Út St Čt So Ne
27 28 29 30 31 1 2
3 4 5 6 7 8 9
10 11 12 13 14 15 16
17 18 19 20 21 22 23
24 25 26 27 28 29 30

Počasí

Počasí dnes:

25. 6. 2019

j

Bude většinou jasno až skoro jasno. Denní teploty 29 až 33°C. Noční teploty 18 až 14°C.

Přehrát/Zastavit Další

Fotogalerie

Náhodný výběr z galerie

Náhodný výběr z galerie

Navigace

Výběr jazyka

  • Česky
  • English
  • Deutsch

Obsah

Dům ve skále - Sokolka


Tentokráte se podíváme na severovýchod od Sobotína, do míst, které známe spíše pod názvem „sokolská bouda (Sokolka). Na turistických mapách ji najdeme jako Smrčinu (Fichtenwald-670 m). Starší označení lokality používané podle kóty Smrčina pochází z němčiny – Storchberg (Čapí vrch). Lokalitu tvoří dnes již opuštěný lom, který se nachází 2 km od zámku Sobotín. Přístup na lokalitu je možný po značeném Sobotínském okruhu od koliby Motorestu Permoník. Lokalitu tvoří dnes již opuštěný lom na Krupník (německy Topfstein), který se nachází 2 km od Hotelu Klein. Od zastavení čísla 4–Minerální bohatství - vede vpravo souběžná užší cesta, kterou se po 120 metrech dostaneme k lomu, kde  je tzv. lovecká (myslivecká) chalupa. Vstup do starého jámového lomu je možný po dřevěných schodech.
dům ve skále                                           Dům ve skále před vyhořením v březnu 1933

Samotu, kterou v minulosti vlastnili Johann a Hermína Langovi byla známa pod názvem „Dům ve skále“. Při hře dětí došlo k požáru a dům dne 29. března 1933 do základu vyhořel. Během roku 1933/1934 postavili nový dům, kde prodávali turistům občerstvení a poskytovali ubytování. V roce 1945 se majiteli stali Junáci a skauti, později se stali majiteli členové TJ Sokola Sobotín. V současnosti je v soukromém vlastnictví.

Malá kaple stála u lovecké boudy v roce 1936                                                Malá kaple stála u lovecké boudy v roce 1936

V roce 1947 napsal redaktor Robert Jarušek článek do „Práce“, kde seznámil čtenáře o činnosti Sokola Sobotín a snahy o rozšíření lovecké chalupy. Zíkat dotaci však nebylo možné.

Sokol Sobotín uspořádal za spolupráce Místní osvětové a kulturní rady (MOKR), kterou vedl předseda Bedřich Grézl (místní obchodník – dnešní Pivovar Albert), lesní slavnost spojenou s Týdnem dětské radosti a Dnem lesů. Bylo dohodnuto, že dají tuto loveckou boudu do pořádku a bude sloužit pro rekraci. Zástupci MNV (Místní národní výbor) Sobotín ocenili návrh Sokolů, ověřili si vzdálenost od sobotínského nádraží, která činila 40 minut. V budově jsou 3 pěkně ubytovací pokoje, kuchyně a moderně zařízené WC.

Lovecká bouda–Sokolka – v roce červnu 1947.                                             Lovecká bouda–Sokolka – v roce červnu 1947

Otevření sokolské boudy podrobně zaznamenala jednatelka MOKR Sobotín paní Marie Jarušková (pozdější vedoucí Školní družiny):
„Sokolská bouda na Smrčinách, mezi Vernířovicemi a Sobotínem, byla odevzdána veřejnosti při slavnosti pořádané v neděli 22. června 1947 na prostranství před chatou. Zúčastnili se zástupci Tělovýchovné jednoty Sokola Sobotín, zástupci MNV, místních junáků, hasičského sboru, rodičů, dětí a mládeže. Celé dopoledne pršelo. Prudký několikahodinový liják s krupobitím způsobil veliké škody nejenom v Sobotíně, ale i v blízkém okolí, posunul zahájení slavnosti až na 17. hodinu. Přesto se dostavilo hodně lidí, včetně vystupujících školských dětí pod vedení paní učitelky Anny Vojtkové a Libuše Kuchařové. Slavnost zahájil místostarosta sobotínského Sokola Antonín Procházka (brašnář-Sobotín čp. 176). Po něm promluvil hlavní iniciátor oprav Sokolské boudy Karel Drlík a odevzdal chatu sobotínskému Sokolu do rukou místostarosty Antonínu Procházkovi, který chatu převzal, otevřel a svěřil klíče a opatrování Františku Kuželovi (prodejce uhlí a dřeva). Po slavnostním aktu rozproudila se v krásném přírodním koutě lidová veselice, dětské hry a zábavy junáků, doprovázené místní hudbou pana kapelníka Františka Hradila (hospodský-čp. 9 Sobotín). Slavnostní táborák připravili sobotínští hasiči za podpory místních soukromých rolníků, kteří přispěli vlastními povozy při dovozu stavebního materiálu a občerstvení (Miroslav Laštuvička–soukromý zemědělec a Hynek Krobot–hospodský). Při zakončení slavnosti bylo vzpomenuto Jaroslava Řepu (starosta Sokola), který je nemocen. V závěru svého vystoupení poděkoval místostarosta Antonín Procházka všem sokolům, kteří pomáhali při zařízení chaty a zvláště obětavým sokolkám paní Miladě Konečné, Anně Vojtkové, paní Doneové, paní Drlíkové a Libuši Kuchařové, které svýma rukama proměnily opuštěnou chatu, plnou nečistoty a špíny, v čistý, příjemný útulek.“