Ministerstvo spravedlnosti jedná jménem České republiky o poskytnutí odškodnění v případech, kdy škoda byla způsobena:
a) nezákonným rozhodnutím vydaným v občanském soudním řízení nebo v řízení trestním,
b) rozhodnutím o vazbě, trestu nebo ochranném opatření,
c) nesprávným úředním postupem orgánů státu v občanském soudním řízení nebo v řízení trestním a v případech zákonem stanovených některých úkonů notářů a soudních exekutorů.
ad a) Nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím lze uplatnit pouze tehdy, pokud pravomocné rozhodnutí bylo příslušným orgánem pro nezákonnost zrušeno nebo změněno, za podmínky, že poškozený jako účastník řízení využil v zákonem stanovených lhůtách všech procesních prostředků, které zákon poškozenému k ochraně jeho práva poskytuje. Právo na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím mají účastníci řízení nebo ten, s nímž nebylo jako s účastníkem řízení jednáno, ačkoli jednáno být mělo v řízení, ve kterém bylo vydáno rozhodnutí, z něhož jim vznikla škoda.
ad b) Právo na náhradu škody způsobené rozhodnutím o vazbě má ten, na němž byla vazba vykonána, jestliže bylo proti němu trestní stíhání zastaveno nebo byl obžaloby zproštěn nebo věc byla postoupena jinému orgánu.
Právo na náhradu škody způsobené rozhodnutím o trestu má ten, na němž byl zcela nebo zčásti vykonán trest, jestliže v pozdějším řízením, byl obžaloby zproštěn nebo bylo-li proti němu trestní stíhání zastaveno (§ 10 zákona), nebo byl v pozdějším řízení odsouzen k mírnějšímu trestu, než který byl na něm vykonán na podkladě zrušeného rozsudku.
Právo na náhradu škody způsobené rozhodnutím o ochranném opatření má ten, na němž bylo zcela nebo zčásti vykonáno ochranné opatření, pokud bylo rozhodnutí v pozdějším jako nezákonné zrušeno.
Zákon výslovně stanoví v § 12 případy, kdy právo na náhradu škody nevznikne. Například právo na náhradu škody nemá ten, kdo si vazbu, odsouzení nebo uložení ochranného opatření zavinil sám, kdo byl zproštěn obžaloby, nebo bylo proti němu trestní stíhání zastaveno jen proto, že není za spáchaný trestný čin trestně odpovědný, nebo že mu byla udělena milost, anebo že trestný čin byl amnestován.
ad c) Právo na náhradu škody má ten, jemuž byla nesprávním úředním postupem způsobena škoda. Obecně lze nesprávný úřední postup charakterizovat jako porušení postupu stanoveného právními normami nebo postupu vyplývajícího z povahy a funkce státním orgánem státní správy. Za úřední postup je také považována činnost notáře v případech sepisování veřejných listin o právních úkonech a úkony notáře jako soudního komisaře, dále pak úkony soudního exekutora při výkonu exekuční činnosti, sepisování exekutorských zápisů a při činnostech vykonávaných s pověřením soudu podle zvláštního právního předpisu. Za nesprávný úřední postup je považováno porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě; nestanoví-li zákon žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon, nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě.
Bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím, nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se též za podmínek stanovených zákonem (§ 31a) přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu.
